Díky novému zjištění historika pana Svobody z NÚLK víme, že první písemná zmínka o Radějově je z roku 1397. To znamená, že se o naší obci psalo už o 15 let dříve, než jsme si doposud mysleli. Dozvěděli jsme se to na přednášce profesora Libora Jana a doktora Josefa Svobody, která se konala v dubnu 2025. Letos si tak připomínáme 628 let od první písemné zmínky o naší obci.
Listina k nahlédnutí zde: https://archives.hungaricana.hu/hu/charters/view/87254/?pg=0&bbox=-2082%2C-4188%2C5728%2C120
Název obce vysvětluje autor Dějin Radějova, pan Jan Skácel, ředitel měšťanských škol a kronikář města Strážnice, následovně: Radějov je původem stará staroslovanská osada. Svůj název odvozuje od osobního jména "Raděj", který údajně zde u potoka Radějovky založil svůj dvorec. Odtud vzniká i dnešní pojmenování Radějův dvůr - ve staroslovanštině "Radějuóv". Tento název se poprvé uvádí v Kodexu diplomatorium v roce 1052. Nikde však není doloženo, že se jedná právě o naši obec. Do roku 2025 se předpokládalo, že nejstarší dochovaná písemná zpráva o obci je z roku 1412. V roce 2012 jsme tak oslavili 600 let výročí od první písemné zmínky o obci.
Původní zaměstnání obyvatel obce bylo zemědělství, převážně pak pastevectví a zdrojem jejich obživy byly i okolní lesy. Díky vhodným podmínkám se Radějov, stejně jako okolní obce, stává vinařskou obcí. Dokladem toho je udělení "horenského práva" panem Petrem z Kravař, roku 1417. Největšího rozkvětu dosáhlo pěstování vína za pánů ze Žerotína. Symboly vinařství - hrozny a srp v kruhu jsou vyobrazeny i na zachované obecní pečeti z roku 1667.
Postupem doby vinohrady zanikaly a i když počátkem 20. století byla snaha o obnovení vinařství v Radějově, ta ztroskotala na výsadbě nekvalitních a nešlechtěných odrůd a především pak důsledkem agrotechnických úprav půdy. Naopak zde vznikla nová tradice, navazující na pěstování modrého ovoce a dalších peckovin.
V roce 2012 jsme oslavili také 100. výročí vysvěcení kostela sv. Cyrila a Metodě v Radějově, který je dominantou obce. Projektován byl v roce 1908. Je postaven v novorománském stylu. Osobně se o postavení kostela zasadil poslanec (později Olomoucký arcibiskup) Antonín Cyril Stojan, který také posvětil základní kámen. V roce 1912 byl kostel vysvěcen.
|
ulice Drahy - čp. 198 a čp. 199 v roce 1900 7.7. 1937 vyhořely, včetě dalších 5-ti domů |
|
|
ulice Hlavní - čp. 41 až čp. 48 v roce 1905 |
|
|
Staré koupaliště v roce 1939. V rekreační oblasti za fotbalovým hřištěm.
|