Kultura

Malířská škola

Nedotčenou krásu Radějova na přelomu 19. a 20. století vyhledal známý český krajinář Alois Kalvoda se svou malířskou školou. Přítomnost mistra Kalvody a jeho 11 žáků byla pro obec velkou událostí a byla jí věnována patřičná pozornost v kronice obce i v dobovém tisku. Jedním z žáků byl Dr. František Chudoba - tehdy mladý profesor, později prof. Masarykovy univerzity v Brně, kde založil v roce 1919 obor anglické literatury.

Účastníci Kalvodovy malířské školy Radějov 1903 - 1906, foto: srpen 1903

zleva: František Chudoba, Alois Kalvoda, paní Crhová, Vojtěch Doležil, Růžena Fričová, slečna Anna Crhová, lékárník Přikryl, paní Přikrylová, slečna Marta Rožánková - provdaná Drábková.

Mistrův obraz "Slovácko" (Pohled k Sv. Antonínku), r. 1906, olej na plátně, 160 x 205 cm.

Obraz má všechny známky typické Kalvodovy kompozice. Malíř stojí na vysokém kopci nad Radějovem u Strážnice a zachycuje daleký pohled k sv. Antonínku. Je to široká aréna, po níž slunce a větry provádějí svou hru. Štětec Kalvodův je úžasně smělý. Pruhy polí jsou tu nahozeny s vervou, svobodně a široce, jako vlající barevné stuhy. I stráně a jejich úbočí jsou tu prudce nahozeny, skupiny stromů jsou zjednodušeny na barevné celky, z nichž tu a tam se zabělá svítivé zdivo chaloupky radějovské -jako radostný výkřik. Barevný tok celé obrazové plochy hovoří k nám silou a vypráví o radostné práci autorově a o jeho splynutí s těmi širými plochami Moravského Slovácka. (Viktor Šuman, Alois Kalvoda - 1925)

Mistrův obraz "Na dvorku" dokončený r. 1916, olej na plátně, 46 x 64 cm.

Ochotnické divadlo

RADĚJOVŠTÍ OCHOTNÍCI

Text napsal Martin Slovák, ve Slovácku, roku 1965.

Socha Žofie

Dle historika, etnologa, archeologa Jiřího Pajera založil MUDr. Arnošt Reiss v Radějově obrovskou zahradu 4ha (1933). Část zahrady byla osázena okrasnými i užitkovými odrůdami zakrslých ovocných stromů, vinné révy, šeříky, jasmíny, květinové záhony. Tomuto místu vévodila socha ženy jako symbol laskavosti a dobra.

Článek, r. 2022 - Tajemná kráska Žofie.docx

Autor sochy je neznámý. Vyrobena byla někdy ve 20. století, z umělého kamene.

V roce 2021 byla socha zrestaurována panem Josefem Krososkou.

Část nákladů restaurování byla hrazena dotací z rozpočtu Krajského úřadu Jihomoravského kraje.